Spousta zajímavých věcí na Blog.cz

Pearl Harbor byl v roce 1941 největší americkou vojenskou základnou v Tichomoří. To jenom tak na úvod. Teď se budu věnovat tomu, co samotnému útoku předcházelo a co jej rozpoutalo. Příčinou této katastrofy byl plán japonců dobýt Asii. Brzy pochopili, že USA je jedinou mocností,která by jim tento plán mohla úspěšně překazit. Zatímco diplomaté jednali o udržení míru, plánovala japonské velení útuk na základnu Pearl Harbor. Proto byl útok tak nečekaný a ztráty tak velké.Celý útok začal na signál ,,tora,tora,tora" ( v překladu tygr,tygr,tygr). Při útoku zahynulo přibližně z 1400 námořníků zhruba tisícovka z nich.Mnozí z nich si chtěli zachránit život výskokem z lodi. Vodní víry ale většinu stáhly na dno. Nebyl zaručený způsob jak se zachránit,jak přežít. Čísla obětí a zraněných nám ukazují jaká strašná katastrofa se to dne 7.12. 1941 v 8:00 hodin nedělního rána stala. Zemřelo více jak 2500 lidí včetně 68 civilistů, dalších 1100 pak bylo zraněno. Na rozdíl od těchto velkých ztrát na životech přišli japonci jen o 29 letadel. Není proto divu,že po útoku začala stále častěji zaznívat otázka : čí je to vlastně vina? Někteří historikové se dokonce domnívali, že Američané úmyslně ignorovali zprávy o připravovaném útoku. Velitelé dostali 27.listopadu varování o hrozící válce. Útok letadel jim ale připadal nesmyslný. Američanům se dokonce podařilo rozšifovat tajné depeše a tak museli vědět o tom,že Japonci chystají útok. Ať to bylo tak či onak., 7. rposince se už navždy zapíše do dějin americké historie. Jak řekl sám prezident Roosevelt 7. prosinec zůstane pro Ameriku Dnem Hanby.

Jak si představuješ své rande snů??, Nebo jaké úžasné rande máš už za sebou??? Stačí ti vyjít si s klukem do kina , nebo jsi spíše romantická duše, kterou dostane romantická večeře při svíčkách?? Jestli chceš,napiš do komentářů svůj příběh nebo názor na toto téma... Takže určitě písněte, jsem zvědavá na váš názor...:-)

Vždycky mě zajímalo, jak lidé v mnoha zemích říkají své lásce miluji tě. Učím se několik let anglicky, takže asi jediné co vím je, že v Anglii se láska vyznává pomocí "I love you". Ale jak je to v jiných zemích, třeba na Islandu, v Indii nebo v Číně?? Připravila jsem pro vás krátký souhrn těchto dvou kouzelných slov, které určitě každý z vás od své lásky velmi rád uslyší, a to hned v několika světových jazycích.

Anglicky - I love you

Německy - Ich liebe Dich

Islandsky - Ek elska thig

Indicky - Mai tumase pyr karati

Italsky - Ti amo

Francouzsky - Je t´aime

Čínsky - Wo ao ni

Arabsky - Ana behibak

Arménsky - Yes kez sirumen

Španělsky - Te quire / Te amo

,,Nakupování bylo nejdřív mým koníčkem, ale postupem času se z něj stala opravdová závislost. V obchodním centru jsem dokázala strávit klidně celý den a vždycky jsem odcházela s něčím, co m bezpodmínečně nesmělo chybět. A moje peněženka? Ta poté samozřejmě zela prázdnotou," začíná svoje vyprávění Radka. ,,Všechno to začala s nástupem na Střední školu - nová škola, noví kamarádi... Zkrátka nová etapa mého života, do které jsem se nechtěla zapsat jako šedá puťka. A tak jsem se rozhodla, že svůj "záklaďácký" a nemožný šatník musím bezpodmínečně vyměnit."

,,Jenže ono se to lehce říká, ale hůř dělá - zvlášť když nemáte zámožné rodiče. Ti moji si navíc myslí, že je zbytečné chodit oblékána podle poslední módy. A tak mi nezbylo nic jiného než si zajít na brigádu. Nakonec jsem jako "doplňovačka potravin" makala skoro dva prázdninové měsíce. Ale vyplatilo se...

Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem se s těžce vydělanými penězi vydala do nákupního centra a během chvíle je tam roztočila. Když jsem pak přišla šťastná a ověšená taškami domů, máma ze mě měla šok. Nedokázala pochopit, jak jsem mohla všechno utratit za tak zbyečné a drahé hadry... I když mi nadávala ještě asi týden, mou radost z nových věciček to nepokazilo. Pro mě bylo důležité, že jsem se knečně cítila sebevědoměj a ve škole byla za hvězdu. Holky obdivovaly moje oblečení a kluci z vyšších ročníků na mě mohli oči nechat..."

Bohužel touha být stále obletovaná a udržet si pozornost dohnala Radku k velkým nepříjemnostem.

,,Moje dosavední "zásoby" se bohužel brzy okoukaly ajá se proto vydávala na nákupy zas a znovu. Byla jsem doslova ve svém živlu. Dokonce jsem kvůli tomu zanevřela na všechny svoje dosavadní koníčky.

S kapesným od rodičů a penězi z brigád jsem samozřejmě dlouho nevystačila. Stále jsem toužila po nových a dražších hadrech. Brzy jsem se zadlužila všude, kde se dalo. A některé, třeba jen párkrát nošené věci jsem dokonce prodala jiným holkám. Peníze na obědy, učebnice a legitku, které jsem dostávala od rodičů, jsem bez váhání a výčitek utratila za hadříky. Dostala jsem se do začarovaného nakupovacího zajetí. A k tomu všemu se roztáčel bláznivý kolotoč lží a podvodů..."

,,Nakupování ale neznamenalo jen uspokojení touhy stát se královnou školy, ale byla to také výborná terapie na všechna možná trápení. Stačila, abych vybouchla při písemce nebo mě naštvala máma, a už jsem se zas prodírala mezi regály a věšáky s oblečením. Nové džíny nebo tričko byly na mou zrazenou dušičku tou nejlepší náplastí. A tak jsem ve své mánii pokračovala, aniž jsem tušila, že moje chování není už úplně normální..."

,,Myslím si, že nákupní horečka by mě neopustila dodnes, kdyby se neprovalil můj největší hřích. Jednou, když jsem byla švorc a toužila po dalších nových věcičkách, sáhla jsem do máminy peněženky. Nejdřív pro pár bankovek, ale později jsem ji pro jistotu stopila celou. A mámě pak tvrdila, že ji určitě museli okrást v tramvaji. Ona ale na moje divadýlko neskočila a rozhodla se prohrabat mi věci... Našla nejen peněženku, ale i některé své osobní věci, které jsem hodlala prodat. V šoku samozřejmě byla i z obrovské hromady oblečení a doplňků, které se na ni vyvalily z mé skríně..."

,,I když máma býva v některých situacích výbušná a občas mě dokáže výčitkami zahrnovat celý věčer, tentokrát jsem ji nepoznávala. Seděla a koukala na mě se soucitným pohledem: Co s tebou uděláme holka nešťastná? Musíme najít nějakou pomoc...

Teprve u psycholožky jsem všechno pochopila. Vysvětlila mi, že nejsem určitě jediná holka, která má podobné problémy - že stále více mladých lidí touží po drahých značkových věcech a utrácí tak nad svoje možnosti... Každopádně však musím začít svou závislost léčit...

Od té doby chodím na terapii a zdá se, že jsem snad už z nejhoršího venku. Velkýdík ale patří také mým rodičům, kteří mě podporují, a opravdovým přátelům, keří mi pomáhají držet mé občasné chutě na uzdě. Díky nim jsem také pochopila, že mě nemají rádi kvůli tomu, co mám na sobě, ale co je ve mě..."

Jestli se rádi bojíte, rádí se nacháváte strašit a rádi hrajete, nebo pozorujete něco, při ´čem se vám samou hrůzou tají dech, určitě se podívejte na toto video.

Vaším úkolem je v jednotlivých místnostech klikat střídavě na různé předměty a jen s hrůzou čekat, co se stane dál.....

Pro ty, co se rádi bojí - klikněte zde

Docela povedené videa se scénami a nezapomenutelnými hláškami Jacka klikněte zde

Hammond"Plukovník Čechov si myslí, že k SG-1 by měl být jako výraz našeho spojeného úsilí přidělen ruský důstojník."
O'Neill: "Jen přes mou mrtvolu, pane."
Hammond: "Plukovníku?!"
O'Neill: "Promiňte, řekl jsem to nahlas?"

O'Neill: "Ahoj. Jak to, že nejste dole se zbytkem těch šprtů? Ne, že byste... byla šprt... no vlastně jste, ale v dobrém slova smyslu."
Carterová: "Nemohla bych tam přemýšlet. Všichni mají pocit, že znám odpověď."
O'Neill: "No, vždycky z vás vypadne nějaká zhůvěřilost, která nám..." (Sam se na něj významně podívá) ... "Nápad! Chtěl jsem říct nápad."

O'Neill: "Hele, řekne mi někdo z vás, o co jde?"
Fraiserová: "Víte, možná je to důkaz, že se člověk vyvinul dávno před tím, než jsme si mysleli."
Michaelsová: "A možná ani nepochází z této planety."
O'Neill: "Darwin by byl zdrcen."

O'Neill: "Do...!"
Teal'c: "Co je, O'Neille?"
O'Neill: "Nenahrál jsem si Simpsonovi." (Teal'c se na Jacka nechápavě dívá) ... "Moc je potřebuju."

Baal: "Co jsi zač?"
O'Neill: "A ty jsi kdo?"
Baal: "Takže ty mě neznáš?"
O'Neill: "No, snad se neurazíš, fešáku. Jsem si jist, že jsi jistě veledůležitý Goa'uld. Ale jsem trochu mimo, pokud jde o vás... hady."
Baal: "Jsem Baal."
O'Neill: "To je vše? Jen... 'Bál'? Jako ples?"
Baal: "Netušíš, jakou bolestí za tu drzost zaplatíš."
O'Neill: "Nevím, co to slovo znamená. Vážně. Drzost - co to je?"

O'Neill: "Ačkoli u mě svítí svíčka, nejsem doma."

Carterová: "Podle toho velitele chce kelownská vláda znovu navázat obchodní vztahy se Zemí."
O'Neill: "Tak jste jim diplomaticky řekli, kam si to můžou strčit."

O'Neill: "Co je?"
Felger (nadšeně): "Nemůžu uvěřit, že jsem tu takhle s vámi."
O'Neill (otráveně): "Jo, já mám stejný problém."

O'Neill: "Co noha?"
Jacob: "Je to lepší. Mám štěstí, že jsem Tok'ra."
O'Neill: "Když myslíte..."

Jonas: "Myslíte, že mám vidiny?"
O'Neill: "Ne! Ne, jen... je možné, že jste viděl něco, co nebylo tak úplně... ano, myslím, že je máte."

Maybourne: "Zabijete mě?"
O'Neill: "Vyspím se na to."

Maybourne: "Nepřipadá vám to tu strašidelné?"
O'Neill: "Jenom proto, že jste tady vy."

Maybourne: "Je vám jedno, že můžu umřít?"
O'Neill: "A víte, že jo."
Maybourne: "Nějaký mimozemský tvor mě napadne a třeba i roztrhá, když vy budete spát!"
O'Neill: "Jsme tady jenom vy a já. Věřte mi, široko daleko se musíte bát jenom mě."

Maybourne: "Promiňte, Jacku, neměl jsem vás do toho zatáhnout."
O'Neill: "Jo, Harry, byl jste zlobivý chlapeček."

Carterová: "Jsme z planety zvané Země."
Pender: "Tu neznám."
Carterová: "Je..."
O'Neill (přeruší ji): "...hezká. Je hezká."

O'Neill: "Promiňte, zřetelně si vzpomínám, jak někdo říkal: Nestihneme to! A my to stihli."
Jacob: "Je mi líto, přehnal jsem to. V té chvíli to vypadalo, že to nestihneme."
O'Neill: "Jo. Možná by to příště chtělo s takovými výlevy počkat."
Jacob: "A odevzdaně poslouchat jako beránek?" (ušklíbne se a odchází)
O'Neill: "Cože?"
Carterová (usmívá se): "Vítejte v mém životě."
O'Neill: "Cože?!"

Jackson (o Va'larovi): "Co se s ním stalo?"
Teal'c: "Zklamal svého boha!"
O'Neill: "Svého boha? Myslíš tím toho hnusného, nafintěného floutka s hlasem jak z repráku, který figuruje na našem seznamu mrtvol?"

Hammond: "Ale dokud doktorka Fraiserová nedoporučí něco jiného, nařizuji vám se šetřit."
Carterová: "Šetřit?!"
O'Neill: "Jo, jste trochu nervózní."
Carterová: "Nervózní? Já nejsem nervózní... nebo ano? Kdy jste si toho všiml?"
O'Neill: "Hned, když jsem vás poznal."
Carterová: "Vždycky jsem se považovala za velice cílevědomou."
O'Neill: "Příliš usilovně pracujete. Zhroutíte se z toho."
Carterová: "Já nemám jinak co dělat, pane."
O'Neill: "Najděte si něco. Hrajte... golf. Pouštějte draka, upleťte něco."

Jackson: "Jestli prošli bránou před útokem na základnu, mohli by tam být."
Carterová: "Pochybuji, že by tak dlouho přežili. Průměrná teplota na povrchu té planety je 57 stupňů Celsia ve stínu."
O'Neill: "Ve stínu? Tam nějaký byl?"

Carterová: "Máme problém, pane."
O'Neill: "Máme spoustu problémů. Můžete být konkrétnější?"

Elliot: "Pane, těším se, že se setkám s Tok'ry."
O'Neill: "To vás přejde."

O'Neill: "Carterová, teď by mohl být vhodný okamžik."
Carterová: "Ještě ne."
Jackson: "A... teď?"
Carterová: "Když to zapnu moc brzo, tak se vynoříme uprostřed Země."
O'Neill (dívá se z okénka lodi): "Carterová, už vidím svůj dům!"
Carterová: "Zapínám hyperpohon... teď!"

Jackson: "Tek mate je uctivý pozdrav."
O'Neill: "Dobře."
Jackson: "Jen ti to říkám."
O'Neill: "Mně je to fuk."

O'Neill (k Hammondovi): "Pane, moje hlášení. Radši pozdě, než nikdy, že..."

Jack O´Neill. Myslím,že není potřeba nějakého zvláštního představování. Je to jedna z postav , která k tomuto seriálu neodmyslitelně patří. Celému seriálu dodává správnou jiskru,která člověka nutí se dívat pořád znovu a znovu. Když se totiž stane,že vám některá epizoda neplánovaně ujde, pořád ve vás hlodají pochybnosti,jaká z bezvadných hlášek vám právě utekla. Jenom o tom, jak Jack někdy v daných situacích reaguje a hlavně co se mu podaří říct, by se dalo zpracovat do jedné tlusté knížky. Jackův humor je prostě jedním slovem úžasný a někým těžko nahraditelný.

Co se týče Jackova života, je následující. Aktuálně je rozvedený. Jeho ženou byla Sára, se kterou se ale po smrti jejich syna Charlieho rozvedli. Synovu smrt si Jack pořád klade za svou vinu. Charlie se totiž zastřelil jeho zbraní,kterou měl schovanou v domě. Pak už byl slyšet jen výstřel. Se synovou smrtí se Jack nikdy nevyrovnal. Zdálo by se,že už nic hrozného se Jackovi stát nemůže. V roce 1982, společně s Kawalskym a důstojníkem Johnem, byli posláni do Východního Německu, aby zajali Ruského agenta. Mise skončila fiaskem když byl John zastřelen. Při další vojenské operaci v Iráku byl zraněn a jeho kolega plukovník Frank Cromwell si myslel, že je mrtev. Proto ho tam zanechal a O'Neill tak strávil 4 měsíce v hrozném Iráckém vězení. Díky všem těmto zkušenostem je skvělý velitel a voják.

Ti,co sledují novinky týkající se Stargate SG-1 a hlavně aktuálnosti následujících dílů,jistě vědí,že se s Jackem můžeme ke konci tohoto týdne rozloučit. Tento týden bude odvysílán poslední díl osmé řady a tím i konec Jacka O´Neila jako jedné z hlavních postav seriálu. V 9.řadě nám totiž bude sděleno,že byl Jack převelen, a celá SG-1 se rozpadla. Samořejmě, co by to bylo za seriál s názvem SG-1,když už ani jeden člen SG-1 nebude účinkovat. Bohužel se dočkáme návratu všech,tedy Sam Cartrové,Daniela Jacksona a Teal'ca bez Jacka!!!!!!!!!! Jako jeho náhrada je do čela SG-1 postaven podplukovník Cameron Mitchel. Tak uvidíme... ale nemůžu se zbavit dojmu,že bez Jacka už to prostě nebude ono...

Ahojky,

Zde jsem vám udělala prostor na vaše námitky a připomínky. Doufám,že se to tady nebude kupit hromadou kritiky,ale stojím o vaši upřímnost. Pište,čím by jsem měla blog vylepšit,co vám tu chybí, popřípadně co zde nefunguje. Jestli sháníte nějakou mp3, obrázek, foto atd, napište,budu se snažit, aby vám tady pokud možno nic nechybělo...:-) Tak zatím papulky

P.S. můžete samozřejmě napsat i pozitivní reakce...:-) Trocha chvály nikdy není na škodu...

mp3 ke stažení : tady ( klikněte na odkaz na dané stránce, najeťte na Romeo a Julie a stahujte)

ó Romeo, Romeo,pročpak jsi Romeo?... touto větou začíná jeden z nejznámějších Shakespearových příběhu o lásce,nenávisti a smrti. Vypráví o osudu dvou mladých lidí, potomků dvou znepřátelených rodů,kteří mají zakázáno se milovat. Ale osud tak chtěl,a atk tito dva mladí lidé, Romeo a Julie, našli mezi sebou lásku a něhu. A pak pro svoji lásku udělali nejvíc na světě,když se pro ni obětovali. Kdo nikdy nemiloval,může jen stěží pochopit. Ale i tak jejich láska přetrvává dodnes, i když už není láskou dvou smrtelníků...